Aktualita ze dne 19. 4. 2022

Sestry se zničenými zády mohou získat příští rok nárok na odškodné

 

Bolesti zad jsou na některých nemocničních odděleních téměř nerozlučně svázány se sesterskou prací. Zvedání pacientů (neboli manipulace s břemenem) mnohdy zásadně přesahuje povolené váhové limity a může vést jak k jednorázovým úrazům, tak k chronickým potížím. Pro sestřičky, které trpí kvůli své práci onemocněním bederní páteře, může být dobrou zprávou, že od příštího roku bude tato choroba uznávána jako nemoc z povolání – a díky tomu mohou získat nárok na náhradu.

„Před dobou covidu byl nejčastější nemocí z povolání u zdravotníků svrab. To je dáno charakterem práce zejména těch profesí, které akutně přicházejí do kontaktu pacienty třeba při ošetřování osob bez domova a podobně. Ostatní nemoci z povolání byly vzácnější, poměrně často šlo o infekce. Objevovala se ale i jiná onemocnění, například pohybového aparátu. Doposud však nebylo možné uznat onemocnění páteře jako nemoc z povolání. To by se mělo změnit od 1. ledna roku 2023,“ uvádí předseda Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP Milan Tuček.

„Na seznam nemocí z povolání byla zařazena nová položka: chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací. Stalo se tak nařízením vlády č. 506/2021 Sb. ze dne 13. prosince 2021, kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Argumentem pro zařazení položky na seznam nemocí z povolání byla zejména již dlouho vědecky prokázaná souvislost těžké fyzické práce (spojené zejména s ohýbáním a rotacemi trupu ve spojení s manipulací s břemeny) se vznikem chronického onemocnění páteře. Většina evropských onemocnění páteře za nemoci z povolání uznává,“ píše na svém webu Společnost pracovního lékařství.

Kritéria pro uznání onemocnění bederní páteře jako nemoci z povolání jsou ovšem stanovena poměrně přísně, takže to, že někoho občas bolí z práce záda, určitě není dostatečným důvodem. Onemocnění musí prokázat jasné neurologické a radiologické nálezy či splnění hygienických kritérií po prověření podmínek na pracovišti. Uznaná onemocnění by tak měla být závažná, spojená s dlouhodobou pracovní neschopností a mnohdy i s invalidizací.

Limit břemene pro ženu je 15 až 20 kilo

Sestry na geriatrických či rehabilitačních odděleních, v léčebnách dlouhodobě nemocných a na řadě dalších míst jsou však povoláním, které určitě mezi riziková v tomto směru spadají. Pacient je podle nařízení vlády 361/2007 tzv. živé břemeno, přičemž norma stanovuje, že „přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného ženou při občasném zvedání a přenášení je 20 kg, při častém zvedání a přenášení 15 kg“. U mužů jsou limity stanoveny na 50 a 30 kilo. Občasným zvedáním a přenášením břemene se přitom rozumí maximálně celkem 30 minut v průměrné osmihodinové směně. „Práce spojená s ruční manipulací s břemenem překračující stanovené hygienické limity musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých dvou hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců,“ uvádí nařízení. Na dodržování těchto pravidel by přitom měl dohlížet inspektorát práce.

Ve zdravotnictví lze problém řešit dostatkem personálu, dostupností například technického vybavení či školeními.

„Řada pacientů má velkou hmotnost, a pokud technická zařízení nejsou, je těžké je obsluhovat nebo schází personál, lze počítat s tím, že případy onemocnění bederní páteře jako nemoci z povolání budou i u zdravotníků,“ konstatuje profesor Tuček. I do současnosti přitom bylo možné uznat jako pracovní úraz výhřez meziobratlové ploténky.

 

zdroj a celý článek zde: https://www.zdravotnickydenik.cz/2022/04/sestry-se-znicenymi-zady-mohou-ziskat-pristi-rok-narok-na-odskodne-onemocneni-bederni-patere-budou-mezi-nemocemi-z-povolani/