Aktualita ze dne 22. 5. 2024

Nejvyšší soud: Mimořádné covidové odměny zdravotníkům měly být zahrnuty do mzdy

 

Mimořádné koronavirové odměny, které byly na základě rozhodnutí vlády vyplaceny zdravotnickému personálu za práci při pandemii na jaře 2020, měly být zahrnuty do výpočtu průměrné mzdy. Rozhodl tak Nejvyšší soud, který vyhověl dovolání ženy, která pracovala jako záchranářka a domáhala se doplatku na platových náhradách. Ministerstvo zdravotnictví (MZd) přitom zavazovalo poskytovatele zdravotní služby k postupu, aby odměna do průměrné mzdy zahrnuta být nemohla.

Odměna, přiznaná zaměstnanci zdravotnické záchranné služby, který se podílel na plnění úkolů stanovených krizovými opatřeními vydanými vládou České republiky a mimořádnými opatřeními vydanými Ministerstvem zdravotnictví v době řešení epidemie covid-19, a vyplacená z prostředků přidělených zaměstnavateli rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví na základě usnesení vlády č. 518 ze dne 7. 5. 2020, je odměnou poskytnutou podle § 134 zák. práce, je součástí platu a je nutné ji zohlednit při zjišťování průměrného výdělku zaměstnance.

K takovému závěru dospěl ve svém aktuálním rozhodnutí senát Nejvyššího soudu (NS), který posuzoval dovolání ženy, domáhající se doplatku na náhradách mzdy ve výši 31 tis. Kč za období červenec až prosinec 2020.

Žena pracovala v roce 2020 jako záchranářka a byla jí na základě rozhodnutí vlády příslušnou záchranou službou vyplacena odměna necelých 100 tis. Kč za její práci při první vlně koronavirové pandemie. Zaměstnavatel však tuto odměnu, v souladu s pokynem ministerstva, vyplatil podle § 224 odst. 2 písm. b) zákoníku práce, čímž vyloučil, aby se započítávala do průměrného výdělku.

Podle žalobkyně ji tak neoprávněně krátil v následujícím období na náhradách za dovolenou a zákonných příplatcích k platu, které se vypočítávají z průměrného výdělku.

Žena nejprve se svými nároky uspěla u okresního soudu, odvolací soud však byl jiného názoru. Podle něho je totiž nutné brát v potaz celoplošný záběr předmětné odměny, která byla poskytnuta všem oprávněným zaměstnancům bez rozdílu, kdy se nepracovalo s hodnotícími hledisky předvídanými v ustanovení § 134 zákoníku práce. Zásadní a jedinou úlohu měla podle odvolacího soudu velikost pracovního úvazku toho kterého oprávněného zaměstnance v rozhodném období tří měsíců na jaře 2020, včetně výkonu pracovních povinností v tomto období. Podle soudu je třeba tuto mimořádnou odměnu „zasadit do dobového a společenského rámce, kdy stát na znamení respektu a uznání celoplošně odměnil všechny oprávněné osoby za výkon práce v době řešení epidemie covid-19“. Podle odvolacího sudu je tedy režim této odměny nutné podřadit pod ustanovení § 224 odst. 2 písm. b) zákoníku práce.

K opačnému závěru však dospěl nyní NS, podle něhož mimořádná koronavirová odměna, vyplacená zdravotníkům v roce 2020, měla být zahrnuta do výpočtu průměrné mzdy.

NS v rozhodnutí upozornil, že samo MZd na jedné straně sice požadovalo po poskytovatelích péče vyplácet odměnu tak, aby nemohla být zahrnuta do výpočtu průměrné mzdy, na stranu druhou ale zároveň požadovalo, aby vyplacené „mzdové prostředky“ byly podloženy doklady umožňujícími kontrolu „skutečně provedené práce“. Konkrétní podmínky pro rozdělení finančních prostředků tak vycházely z vykonávání pracovní povinnosti konkrétního zdravotnického pracovníka u daného poskytovatele zdravotnické záchranné služby. NS v rozhodnutí naznačil, že MZd tedy jednalo v podstatě „naoko“ a zastíralo pravou podstatu poskytnutých odměn.

„Jak již bylo vysvětleno, je nutné projev vůle zaměstnavatele (jímž je v posuzované věci vyplacení odměny, která se nezahrnuje do výpočtu průměrného výdělku) posoudit podle jeho úmyslu, přičemž je nutné rovněž zvážit, zda tímto projevem není zastřeno jiné právní jednání, které ve skutečnosti zaměstnavatel sleduje. Je-li hledána pravá povaha takového právního jednání, pak právě vazba přiznané odměny na vykonanou práci je podle shora citované judikatury rozlišujícím kritériem. Přitom v nyní posuzované věci vycházely soudy ze skutkového závěru, že žalobkyně se na pozici zdravotní záchranářky podílela v období od 1. 3. 2020 do 31. 5. 2020 na plnění úkolů, které souvisely s řešením epidemie nemoci covid-19,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí NS.

„Odměna, přiznaná zaměstnanci zdravotnické záchranné služby, který se podílel na plnění úkolů stanovených krizovými opatřeními vydanými vládou České republiky a mimořádnými opatřeními vydanými Ministerstvem zdravotnictví v době řešení epidemie covid-19, a vyplacená z prostředků přidělených zaměstnavateli rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví na základě usnesení vlády č. 518 ze dne 7. 5. 2020, je proto odměnou poskytnutou podle § 134 zák. práce. Je součástí platu a je nutné ji zohlednit při zjišťování průměrného výdělku zaměstnance,“ uzavírá se v rozhodnutí NS.

NS již v minulosti řešil otázku charakteru mimořádné koronavirové odměny zdravotníkům, když rozhodoval o dovolání zdravotnice, která se domáhala toho, aby tato odměna nebyla zahrnuta jako mimořádný příjem do splátky oddlužení. V této otázce došlo k rozdílnému výkladu dvou vrchních soudů: zatímco ten pražský rozhodl, že by se zahrnovat neměla (https://www.ceska-justice.cz/2021/01/vrchni-soud-v-praze-vzit-mimoradne-koronavirove-odmeny-zdravotnikum-v-oddluzeni-by-bylo-amoralni/), podle olomouckého naopak měla.

K názoru olomouckého vrchního soudu se přiklonil i NS, podle něhož se navíc v daném konkrétním případě nešlo ze strany žalobkyně ani dovolávat „dobrých mravů“.

„Nejvyšší soud proto uzavírá, že odměna nebo jiné obdobné plnění poskytnuté před 31. červencem 2021 dlužnici jako zaměstnankyni nebo příslušníci složky integrovaného záchranného systému nebo kritické infrastruktury za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního nebo služebního úkolu, který souvisel s plněním úkolů stanovených krizovými opatřeními a mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví v době epidemie covid-19, není příjmem vyloučeným z výkonu rozhodnutí nebo exekuce; při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty se tento mimořádný příjem dlužnice použije k mimořádné splátce dluhů nad rámec splátkového kalendáře,“ konstatoval NS v rozhodnutí 29 NSČR 45/2022.

V roce 2021 pak došlo poslaneckou iniciativou ke změně zákona tak, že od července 2021 se do výkonu rozhodnutí nebo exekuce zahrnuje tato mimořádná odměna zdravotníků pouze z jedné poloviny.

Petr Dimun

zdroj: https://www.zdravotnickydenik.cz/2024/05/nejvyssi-soud-mimoradne-covidove-odmeny-zdravotnikum-mely-byt-zahrnuty-do-mzdy/