Aktualita ze dne 1. 7. 2026
Na semináři v Praze se hledalo, jak řešit nedostatek zdravotníků
FOTO:OSZSPČR
e dnech 4. a 5. června se v Praze konal jeden ze šesti seminářů projektu na téma Stárnutí pracovníků ve zdravotnictví a mobilita v rámci EU. Společný projekt Evropské komise pro řešení nedostatku zaměstnanců ve zdravotnictví by měl zajistit výměnu zkušeností a přístupů mezi zástupci Evropské federace odborových svazů pro sektorový sociální dialog ve zdravotnictví (EPSU HSS) a Evropské asociace zaměstnavatelů v nemocnicích a zdravotnictví (HOSPEEM).
Organizaci a upřesnění programu dostali za úkol zástupci odborů a zaměstnavatelů z České republiky. Za odbory Ivana Břeňková z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, za zaměstnavatele prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký. Společně se zástupcem EPSU Adamem Rogalowski a zástupkyní HOSPEEM Leonie Martin byla příprava v přátelském a aktivním duchu.
Domluvili jsme se, koho bychom rádi měli mezi vystupujícími, oslovili je a opravdu neměli problém s účastí. Za Českou republiku jsme pozvali ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, který zaslal účastníkům zdravici, předsedkyni Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkovou, 1. náměstka ministra zdravotnictví Ladislava Švece, předsedu Asociace zdravotních škol Karla Štixe a v neposlední řadě ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislava Duška.
Na semináři vystoupili také zástupci Mezinárodní organizace práce, zaměstnavatelů a odborů ze Švédska, zaměstnavatelů z Finska a vědecké instituce z Ukrajiny.
V tomto článku jsou uvedeny krátké informace z jednotlivých prezentací. K překladu prezentací do českého jazyka byl využitý systém Deepl.
Zdravice ministra, návrhy odborů
Na úvod setkání byla účastníkům mezinárodního semináře puštěna zdravice ministra zdravotnictví ČR Adama Vojtěcha. Ministr ocenil organizaci semináře a projednávané téma. Nedostatek personálu je evropskou výzvou. Česká republika řeší rozvoj vzdělávání, využití digitalizace, podporu pracovních podmínek. Účastníkům popřál úspěšné jednání.
Úspěšné jednání a poděkování organizátorům za to, že si vybrali Prahu, sdělili také zástupci sociálních partnerů.
Prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký upozornil na to, že největším problémem je nedostatek pracovníků, nedostatečné financování, ale také odchod zkušených pracovníků do důchodu. Vyzdvihl důležitost pracovních i neformálních společenských setkání.
Předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníková krátce přivítala všechny účastníky jednání, v průběhu semináře představila prezentaci. V ní seznámila účastníky s návrhy odborů na stabilizační opatření pro zdravotníky, například zavedení nediskriminačního a transparentního odměňování zdravotnických pracovníků bez ohledu na právní formu lůžkových zdravotnických zařízení, nábor a udržení zdravotnických pracovníků, poskytování psychosociální podpory, využití virtuální reality pro nácvik krizových situací, zajištění dostupného bydlení, odchodného a výsluhového příspěvku, dřívějšího odchodu do důchodu bez krácení stanovené výše důchodu. Prezentaci Dagmar Žitníkové najdete níže jako soubor ke stažení a také ZDE.
Ministerstvo chce zefektivnění na všech úrovních
Náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec vystoupil na téma Budoucnost a výzvy v oblasti lidských zdrojů ve zdravotnictví. (Prezentaci najdete níže jako soubor ke stažení a také ZDE.) Prvním sdělením uvedeným v prezentaci byl požadavek na zásadní zefektivnění všech úrovní vnitřní organizace nemocnic. V budoucnu se bude zdravotnictví muset starat o více pacientů s menším počtem zaměstnanců.
Ministerstvo zdravotnictví bude optimalizovat strukturu a procesy ve zdravotnictví, například přesunem chronických pacientů k všeobecným praktickým lékařům, přesunem pacientů do následné, domácí a zdravotně-sociální péče, také připravuje nově koncipované dohodovací řízení na víceleté období. K ulehčení práce a zvýšení efektivity práce zaměstnanců podporuje ministerstvo zavádění telemedicíny a AI.
Ministerstvo zdravotnictví projednalo s Ministerstvem financí daňové úlevy pro zaměstnavatele, kteří budou zaměstnancům poskytovat zdravotní benefity. Zdravotními benefity jsou nepeněžní zaměstnanecké výhody na prevenci, léčbu a celkovou péči o zdraví.
Náměstek kriticky s nadsázkou sdělil, že změnu přístupu populace k rodičovství zatím nenašel.
Stárnutí populace ovlivňuje způsob práce a péče
Maren Hopfe, referentka odboru správy práce a odvětvových politik Mezinárodní organizace práce (MOP, ILO), své vystoupení uvedla tím, že stárnutí pracovníků ve zdravotnictví a mobilita v rámci EU jsou vzájemně propojené aspekty širšího problému trhu práce ve zdravotnictví (Prezentaci najdete níže jako soubor ke stažení a také ZDE.). Stárnutí populace ovlivňuje způsob práce a péče. Ve zdraví se lidé dožívají v průměru 63 let, ale věk dožití ze současných 81 let se v roce 2070 zvýší na 88 let. Zvýší se počet lidí, kteří budou potřebovat péči, tomu se musí přizpůsobit podmínky. Stárnutí je obzvláště výrazné u lékařů, zdravotních sester, porodních asistentek a pracovníků v oblasti osobní péče.
V celém evropském regionu představuje zdravotnictví a sociální péče v průměru přibližně 7 % celkové zaměstnanosti. Podíl tohoto odvětví na zaměstnanosti je nejvyšší v Norsku a Švédsku (přibližně 13 %) a přesahuje 10 % v Dánsku a Finsku. I v zemích s nižším podílem, jako jsou Bosna a Hercegovina, Gruzie, Maďarsko a Lotyšsko, představuje zdravotnictví a sociální péče stále přibližně 4 % zaměstnanosti. To podtrhuje význam tohoto odvětví jako významného zaměstnavatele v celém evropském regionu.
Uspokojení rostoucích potřeb v oblasti zdravotnictví a péče ve stárnoucích společnostech vyžaduje jednak přilákání nových pracovníků, jednak vytvoření podmínek, které umožní zkušeným pracovníkům zůstat v zaměstnání, pokud si to přejí. Pokud se týká migrace, většinu mezinárodních migrantů využívají tři subregiony, severní, jižní a západní Evropa, Severní Amerika a arabské státy.
Země musí najít rovnováhu mezi právem na ochranu zdraví, dostatečnou nabídkou zdravotnického personálu, právem zdravotnických pracovníků na svobodu pohybu a právem na důstojnou práci jak v zemích původu, tak v cílových zemích.
Podpořit vzdělávání sester a zkrátit jeho dobu
Předseda Asociace zdravotnických škol ČR Karel Štix, podal přehled o problematice vzdělávání, kompetenci a udržení všeobecných sester v českém zdravotnictví. (Prezentaci najdete níže jako soubor ke stažení a také ZDE.) Hovořil o problémech praxe a příčinách, proč všeobecné sestry po studiu nenastupují do praxe, nebo z nemocnic odchází. Finanční ocenění neodpovídá délce studia, náročnosti práce, ani odpovědnosti za zdraví a život pacientů. Práce ve směnném provozu, nepředvídatelná pracovní doba, nedostatek personálu, dlouhodobý kontakt s utrpením a umíráním vede k vyhoření a osobním problémům. Problémem jsou i vztahy mezi personálem, kastování a šikana.
Všeobecné sestry v lepším případě odcházejí z nemocnic k praktickým lékařům, stomatologům, na jednodenní chirurgii, lázeňství, v horším případě úplně mimo svůj obor. Potřeba sester se zvyšuje, sestry budou ve větší míře odcházet do důchodu, připravme se na to, že sestry nebudou. Co s tím? Zkrátit dobu vzdělávání. V současné době probíhá inovativní model vzdělávání v rámci pokusného ověřování Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Získání plnohodnotného titulu Dis. pro všeobecnou sestru by mělo trvat 5 let od ukončení základní školy.
Předseda Štix pro udržení všeobecných sester v praxi doporučil dostatečné personální obsazení, možnost kratších úvazků, omezení přesčasové práce, psychickou podporu a dostatečné ocenění práce.
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislav Dušek vystoupení zaměřil na statistická šetření ke strategickým analýzám potřeb resortu zdravotnictví, personálním výzvám, informačnímu systému hodnocení kapacit zdravotnického personálu, nutnosti navýšit kapacity všeobecných sester a ostatních nelékařských zdravotnických profesí, podpoře vzdělávání a návrhům opatření. Zaujala informace, že nemáme málo personálu, ale máme ho nerovnoměrně rozmístěný. (Prezentaci najdete níže jako soubor ke stažení a také ZDE.)
Finsko: pracovní skupina pro rozvoj pohody při práci
Právní poradkyně k záležitostem trhu práce Minna Salli a vedoucí specialista pro zaměstnanost Partik Tötterman podali informaci o spolupráci sociálních partnerů s cílem prodloužit zaměstnancům ve Finsku pracovní kariéru. (Prezentaci najdete níže jako soubor ke stažení a také ZDE.)
Zaměstnavatelská organizace v oblasti místní správy a sektoru péče vystupuje pod zkratkou KT. KT sleduje vývoj zaměstnanosti a porovnává ji se severskými státy. Zaměstnanost osob ve věku 55-64 let dlouhodobě roste. Míra zaměstnanosti je ve Finsku vysoká. Rozdíl života ve zdraví je ve srovnání se Švédskem o 10 let nižší. Populace stárne a počet obyvatel v produktivním věku klesá. Dochází k prodloužení pracovní kariéry, to pro mnohé zaměstnance přináší podporu duševní pohody, sociální začlenění a finanční životní jistotu.
Podle statistického šetření má 34 % dotázaných v úmyslu pracovat po dosažení důchodového věku, 48 % nemá v úmyslu v důchodu pracovat. 64 % z těch, kteří v důchodu pracují, dávají přednost nepravidelné práci na tzv. volné noze.
Důchodci jsou často vnímáni hlavně jako náhradní pracovní síla a příležitostní pracovníci.
Z výzkumu vyplývá, že ochotu pracovat snižuje zdravotní a funkční omezení, touha po svobodě, nedostatek flexibilní a smysluplné práce a věková diskriminace na trhu práce.
KT má pracovní skupinu, která podporuje poskytování služeb v oblasti duševního zdraví.
Pracovní skupina pro rozvoj pohody při práci v krajích, kde se poskytují služby, byla zřízena na dobu trvání kolektivní smlouvy 2022-2025. Skupina měla za úkol podporovat a posilovat pohodu na pracovištích. V letech 2024 a 2025 uspořádala skupina 5 webinářů na témata dobrého vedení zaměstnanců, spolupráci, bezpečnost práce, plánování pracovní doby z hlediska duševního a fyzického zdraví.
Švédsko: většina nově přijatých pečovatelů je ze zahraničí
Nina Bergman ze Švédského svazu zdravotnických pracovníků sdělila podněty odborů k udržení zkušených zaměstnanců a náboru nových. (Prezentaci najdete níže jako soubor ke stažení a také ZDE.) Odborový svaz sdružuje registrované zdravotní sestry, porodní asistentky, biomedicínské pracovníky, radiology a vědecké pracovníky, má 119 tisíc členů. Zajímavá byla informace o iniciativě zaměřené na upřednostnění zaměstnanců se speciálními dovednostmi a poskytnutí vyšší mzdy těmto zaměstnancům. Mzda by se měla lišit v závislosti na přínosu zaměstnance na pracovišti. Co je myšleno mimořádnými dovednostmi? Jde o kombinaci dlouholetých pracovních zkušeností a znalostí a správného využití v čase, sdílení dovedností s kolegy, předávání zkušeností.
Zaměstnanci by měli mít možnost budovat si kariéru.
Odbory řešily, jak motivovat sestry k získání specializace v ošetřovatelství.
V mnoha oblastech panuje vážný nedostatek specializovaných zdravotních sester, například v péči o seniory. To má dopad na bezpečnost péče, úrazy a úmrtnost klientů.
Potřebovali model, v němž by se sestra mohla školit na specializovanou sestru a přitom si zachovala plat, udržela si zaměstnání a nastoupila na novou pozici, kterou zaměstnavatel potřebuje. Zavedli akademické specializační vzdělávání (AST).
AST je dohoda se zaměstnavatelem, v rámci které se zdravotní sestra školí na specializovanou zdravotní sestru a po celou dobu studia si zachovává plat za plný úvazek.
Tora Hatlevolla vystoupila za Švédskou asociaci místních samospráv a regionů, aby předložila příklady mobility. (Prezentaci najdete níže jako soubor ke stažení a také ZDE.)
Mobilita zaměstnanců má ve Švédsku tradici, na severském trhu práce cestují za prací Finové do Švédska, Švédové do Norska a Dánska, Islanďané do Norska a Švédska. Vysoká je mobilita v příhraničních regionech. Zaměstnavatelé vedou s migrujícími vstupní pohovory.
Dochází k nárůstu počtu zaměstnanců pečující o seniory, více jich začalo pracovat na plný úvazek. Jedna třetina ošetřovatelských asistentů je ve věku 55–70 let
V roce 2025 bude ve srovnání s rokem 2019 přibližně o 1000 více ošetřovatelských asistentů ve věku 65 let a starších. 60 % nově přijatých ošetřovatelských asistentů a pečovatelů za posledních 10 let se narodilo v zahraničí. Celkově je asi polovina všech pečovatelů a třetina ošetřovatelských asistentů narozena v zahraničí.
Ukrajina: chybí více než 60 000 zdravotnických odborníků
Sergij Kubanskyi, předseda ukrajinského Odborového svazu zdravotnických pracovníků, informoval o problémech stárnutí zdravotnických pracovníků a mobilitě na Ukrajině v době války. (Prezentaci najdete níže jako soubor ke stažení a také ZDE.) Došlo k 20% poklesu počtu zaměstnanců ve zdravotnictví. V době války došlo k odlivu odborníků. Důvodem je vysídlení v důsledku bojů, emigrace především sester, lékařek, muži lékaři jsou mobilizováni do ozbrojených sil. Nyní se politicky rozhoduje, zda bude zákaz mobility pro ženy pracující ve zdravotnictví.
Počet lékařů bude činit pouze 75 % potřebného počtu. Ukrajina již nyní čelí nedostatku více než 60 000 zdravotnických odborníků. Chybí specialisté na urgentní medicínu, rehabilitaci a psychiatrii. Dochází k přemístění specialistů z předních linií a dočasně okupovaných území do bezpečnějších regionů západní a střední Ukrajiny. Dochází k přechodu zdravotnických pracovníků z veřejného do soukromého sektoru, kde jsou pracovní podmínky flexibilnější.
Hlavní cíle migrace zdravotnických pracovníků jsou Polsko, Německo, Česká republika a další země EU, které zjednodušily postup uznávání diplomů ukrajinských zdravotnických pracovníků.
***
Vystoupení všech účastníků bylo kladně hodnoceno.
Ve své zprávě zástupci EPSU a HOSPEEM poděkovali Unii zaměstnavatelských svazů České republiky a Odborovému svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky za hostování a podporu při organizaci workshopu.