Aktualita ze dne 16. 4. 2023
Jak zachovat mobilitu záchranářů?
V posledních dnech mediálním prostorem rezonovala informace o plánovaném zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory po roce 2035. V praxi by to znamenalo, že po tomto roce by bylo možno v Evropě koupit jen elektromobil. Kvůli chybějícím nabíjecím stanicím pro elektromobily by průměrné sídliště mohlo vypadat jako z hororové scény, jen místo pavučin by byly paneláky ověšeny prodlužovacími šňůrami z oken do elektromobilů na ulicích. A nikdo neví, co s elektrickou sítí udělá návrat rezidentů z práce a připojení výše zmíněného sídliště k dobíjení baterií elektromobilu.
Že si elektromobil nebudou kvůli vysoké ceně moci mnozí koupit, je také poměrně známý fakt. To z pracovního hlediska povede ke snížení mobility zaměstnanců, což je další
riziko pro určitou zranitelnou nízkopříjmovou skupinu. Ti pak budou nuceni hledat práci v místě bydliště i za podmínek dalšího zhoršení svého příjmu. Kdo již někdy slyšel
o průmyslové revoluci 4.0, kdy dochází k automatizaci a lidská pracovní síla je nahrazována roboty, musí připustit i aspekt elektromobility jako další možné ohrožení pracovních pozic.
Ale posuňme se trochu více do praxe. V minulých dnech měla možnost jedna zdravotnická záchranná služba vyzkoušet elektromobil v plném provozu. SUV elektroauto Volkswagen jezdilo v setkávacím systému v krajském městě. Nasazeno bylo na 12hodinnové denní směny a dalších 12 hodin v noci bylo odstaveno, aby se dobily baterie z běžné elektrické sítě.
https://www.zzsol.cz/aktuality/Provoz-elektromobilu-v-systemu-randez-vous-ZOL-123-260
Při použití ve městě lze elektromobil jistě využít, ale osobně sloužím na základně vzdálené 90 kilometrů od našeho krajského města a představa transportu pacienta na invazivní kardiologii,
traumacentrum, popáleninové centrum nebo další specializované pracoviště elektromobilem mi přijde dosti nereálná. Spotřeba energie při jízdě pod výstražnými znameními je o něco
vyšší než při běžné plynulé jízdě.
Při běžných dojezdech elektromobilů, které udávají jejich výrobci, pokud zvládnete dojet do nemocnice, už vám nezbyde kapacita na návrat na základnu. Z pohledu zaměstnance mohu s nadsázkou říci, že doba trávená u dobíjecí stanice bude zároveň i dobou mého odpočinku, protože nebudu moci vyrazit na další výjezd. Rozhodně to ale nebude profit pro pacienty, kteří budou pomoc potřebovat. Jinou variantu zachování mobility záchranné služby i dalších elektromobilů bychom mohli najít již ve středověku, ale také na koněspřežné dráze z Českých Budějovic do
Lince. Na trase vznikaly přepřahací stanice. Jelikož koně by tak dlouhou trasu v rychlém tempu nevydrželi,bylo nutné je po určité době přepřáhnout za čerstvé, odpočaté koně
a ty unavené nechat odpočinout před dalším zapřažením. Možná by podobná síť „přepřahacích stanic“ mohla vzniknout i pro elektromobily.
U nich by potom opět mohly vzniknout i zájezdní hostince pro osádky elektromobilů.
Snad moje úvaha nad nepromyšlenými legislativními kroky zákonodárců Evropské unie nikoho neurazí, ale opravdu mi hlava nebere fakt, že celá EU se celosvětově podílí na tvorbě emisí asi 7 % a úplný zákaz používání spalovacích motorů by přinesl zlepšení asi o 1 % celosvětového objemu produkovaných emisí, zatímco největšími emisními producenty jsou Čína, Indie, USA a další země, které ke klimatickým dohodám přistupují velice laxně, nebo je odmítají zcela. Doufám, že nakonec zvítězí zdravý rozum a automobilový průmysl dostane možnost hledat
cestu ke snižování emisí dalším vývojem spalovacích motorů a alternativních paliv a ne nuceným přechodem na elektropohon bez zamyšlení, jakou ekologickou zátěž zanechává výroba baterií, jejich následná recyklace a likvidace a koneckonců i samotná výroba elektrické energie pro jejich dobití.
Martin VOSTAL,
člen výkonné rady OS
za Pardubický kraj
a garant sekce zdravotnických
záchranných služeb,
m.vostal@tiscali.cz
ZDROJ:
https://www.zdravotnickeodbory.cz/wp-content/uploads/2023/04/bulletin-4-2023.pdf